Máte řidičské oprávnění? Pokud ano, tak já vám gratuluji. Protože já ze zdravotních důvodů nemůžu mít řidičské oprávnění. Ani nevíte, jak moc mě to štve a také mrzí, protože já jsem se už v sedmnácti letech těšila, jak si později budu dělat řidičský průkaz a budu rozvážet pizzu anebo poštu. Já jsem vlastně už jako dítě měla velice ráda řízení auta a také celkově auta obecně. Moc ráda jsem si hrála s hračkami, co byly autíčka anebo co alespoň připomínalo jako autíčka. Také si vzpomínám, jak mi můj strejda s dědečkem, a ještě s jeho kamarádem vyřezávali dřevěná autíčka ze dřeva.
Protože je můj bratr vůbec o tohle neměl zájem, takže všechny klučičí věci jsme dělali s rodinou my a bratr se jenom občas přidal. Já jsem auto měla opravdu hodně ráda. Jenomže později, když jsem si šla žádat o zdravotní povolení k řidičskému oprávnění, tak si lékař všiml, že šilhám na oči. Z toho jsme měla strach! Když jsem potom šla na oční kontrolu, tak mně to bohužel paní doktorka na očním zakázala. Byla jsem nešťastná, proč zrovna já? Řekla mi, že pokud se mi nezlepší zrak anebo nebudu po operaci zraku, tak bohužel řidičské oprávnění dělat nemohu. A tak nakonec to všechno dopadlo tak, že se mi oči vůbec nezlepšily.
A to ani po druhé operaci, tak jsem se s automobilem mohla opravdu rozloučit. Tohle byla úplná rána pod pás. Protože já už jsem měla vymyšlené také zaměstnání, že budu rozvážet něco, hlavně abych pracovala s autem. Ale kdoví, jak to ještě všechno dopadne. A za půl roku mě čeká ještě poslední a třetí operace očí, tak budu doufat, že se mi to konečně už podaří a já si konečně udělám řidičák a budu mít automobil. Moc ráda bych také byla soběstačná, a to i v tom, že se budu sama dostávat tam, kam potřebuji. Nebaví mě se stále na někoho s autem spoléhat. Proto chci řídit automobil i já.